Postup při tvorbě konsorcií a podání společné nabídky na veřejnou zakázku

Tisknout stránkuTisknout stránkuPoslat emailemPoslat emailem

Realizace projektu probíhala od 1. května 2010 do 30. dubna 2013.

Postup při tvorbě konsorcií a podání společné nabídky na veřejnou zakázku

Dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“) se společnou (konsorciální) nabídkou rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 ZVZ více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče.

Dle § 51 odst. 6 ZVZ v případě, že má být předmět veřejné zakázky plněn společně několika dodavateli, jsou veřejnému zadavateli povinni předložit současně s doklady prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů smlouvu, ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky. Požadavek na závazek podle věty první, aby dodavatelé byli zavázáni společně a nerozdílně, platí, pokud zvláštní právní předpis nebo zadavatel nestanoví jinak.

V případě podání společné nabídky více dodavateli musí být tedy k dokladům prokazující kvalifikaci přiložena listina, z níž vyplývá, že zúčastnění dodavatelé budou v případě, že bude vybrána jejich nabídka, ve vztahu k zadavateli a k jakýmkoliv třetím osobám zavázáni z právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou společně a nerozdílně. ZVZ blíže neupravuje, jakou formu či podobu by taková smlouva měla mít (z povahy věci se však může jednat o smlouvu o sdružení, smlouvu o spolupráci, příp. smlouvu nepojmenovanou). Předmětem smlouvy, kromě ostatních ustanovení, však vždy musí být závazek jednotlivých dodavatelů, že ve vztahu k zadavateli, jakož i jakékoli další třetí osobě, budou, pokud jde o závazky vzniklé v souvislosti s plněním veřejné zakázky (do této kategorie patří i závazky vzniklé v důsledku prodlení či jiného porušení smluvních nebo jiných povinností v souvislosti s plněním předmětu veřejné zakázky), vystupovat v pozici solidárních dlužníků. (Pro komplexnost uvádíme, že princip dlužnické solidarity je takový, že věřitel je oprávněn požadovat plnění po kterémkoliv z dlužníků. Je-li dluh splněn jedním z dlužníků, zaniká i povinnost ostatních, a jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh splnil sám, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních solidárně zavázaných dlužnících podle jejich podílu). Smlouva obsahující závazek o dlužnické solidaritě musí být k nabídce doložena buď v originále, nebo v ověřené kopii.

Smlouva, která má být dle výše uvedeného přiložena k nabídce, může z povahy věci upravovat pouze závazek vzniku dlužnické solidarity mezi jednotlivými dodavateli pro případ uzavření smlouvy o plnění veřejné zakázky a nemůže zpravidla zakládat dlužnickou solidaritu vůči zadavateli či třetím osobám. Z tohoto důvodu je třeba, aby společná a nerozdílná zavázanost dodavatelů ve vztahu k zadavateli a třetím osobám byla zakotvena i v „realizační smlouvě“, tj. ve smlouvě mezi zadavatelem a dodavateli, na základě níž bude veřejná zakázka dodavateli plněna. Smluvními stranami realizační smlouvy v případě společné (vítězné) nabídky budou na jedné straně zadavatel a na straně druhé („poskytovatelské“) všichni uchazeči, kteří společnou nabídku podali.